Broskev Sanguine de Savoie

Ochrana rostlin: Při jakémkoli chemickém boji proti škůdcům na ovocných dřevinách dbáme na dodržení předepsané ochranné lhůty až do sklizně. Pozor při smíšeném pěstování ovocných dřevin s různou sklizňovou zralostí! V tomto smyslu se jeví daleko výhodnějším využití prostředků biologického boje. Mšice listová: Saje na listech a vrcholech výhonů, při silnějším napadení dochází ke zkroucení listů a výhonů. Ochrana: vhodnými prostředky proti savému hmyzu. Štítenka zhoubná: Přednostně napadá zeslabené rostliny. Pod oválným štítem žijící mšice odsávají rostlině mízu a svými výměšky znečišťují listy a plody. Ochrana: předjarní postřik výhonů Pilatky: Popis poškození: brzy po odkvětu hromadný opad mladých plodů, v každém plodu je díra. Také plody zůstávající na stromu jsou provrtány. Jejich vnitřky vyžírají bělavé larvy. Pilatky mohou způsobit totální výpadek sklizně. Ochrana: postřik ihned po opadu květních lístků. Strupovitost, padlí: Poškození: olivově zelené a šedě plstěné skvrny na listech, výhonech a plodech, později opad plodů a omezení jejich skladovatelnosti. Ochrana: pouze prevence. Opakované postřiky v intervalu 1 až 3 týdnů, co nejčastější změna používaných přípravků. Nejlepší prevencí je ovšem vysazovat rezistentní (odolné) odrůdy. Nejdůležitější období pro provádění ochrany je od poloviny května do poloviny června. Kadeřavost broskvoní: Kromě broskvoní se může vyskytnout i u nektarinek. Napadení se projevuje zkadeřenými a různě zdeformovanými listy. Ochrana: Důležitá je preventivní ochrana mědnatými přípravky těsně před vyrašením nebo v době rašení. Postřik je možno v případě deštivého počasí po 14 dnech zopakovat Hraboši Jejich ožírání paty kmene a kořenů vede k odumření ovocného stromu. Ochrana: položením jedu nebo zaplynováním. Nejspolehlivější metodou je použití pasti.

Stromky neplodí hned po výsadbě. Délka bezsklizňové fáze je rozdílná a dá se jen těžko zevšeobecnit. Po 3 až 5 letech by už měly na stromku dozrát prvé vzorky. Příčinou malého výnosu může být chybějící správný opylovač, při úplném vynechání květů pak špatné hnojení. Vysvětlení příčin a pomoc lze poskytnout jen při znalosti daného konkrétního případu. Broskvoně jsou samosprašné

Úspěšné pěstování ovoce je otázkou správného stanoviště, klimatu a hodně závisí na volbě odrůdy. Ovocné dřeviny vyžadují kypré provzdušněné půdy, které se rychle prohřívají. Studené, ztvrdlé a trvale zamokřené půdy jsou pro ovocnářství nevhodné. Trávník pod ovocnými stromy vede zvláště na těžkých hlinitých půdách k jejich ztvrdnutí, a proto je nutné, aby byla půda na hloubku rýče velmi humózní.Ovocné stromy se dělí na: 1. jádroviny = jabloně, hrušně 2. peckoviny = třešně, višně, meruňky, nektarinky, broskvoně, renklódy, švestky 3. skořápkaté ovoce =ořechy Balkonové ovoce Mnoho ovocných druhů znamenitě roste rovněž v nádobách na balkonech a terasách. Byly pro tento účel speciálně vyšlechtěny. Vhodná je každá nádoba od objemu asi 20 l. Ve dně ovšem musí mít otvory, aby přebytečná voda mohla odtékat. Zemina: použijeme směs dobré zahradní zeminy a rašeliny v poměru asi 1:1. Hnojení: musí být pravidelné, aby se dosáhlo dobrého růstu a výnosů. Nejvhodnější je používat plné vícesložkové hnojivo, které zásobuje rostliny veškerými živinami. Přihnojuje se v období od vyrašení až po začátek srpna.

Kresba: Ovocné stromy v trávníku potřebují otevřené okolí paty stromu, které na zimu pokryjeme chlévským hnojem nebo celoročně mulčovací kůrou.

Pro ovocné stromy vyhloubíme jámy o průměru asi 60 cm a hloubce minimálně 40 cm. Dno jámy dobře nakypříme. Kůl ke stromu zatlučeme ještě před dosypáním zeminy doprostřed jámy a měl by dosahovat u vysoko-, polo- a čtvrtkmenů těsně pod nasazení koruny a přiléhat vždy z jižní strany. Nižší tvary se mohou pěstovat bez kůlu. Pro kordóny a ovocné stěny musíme dopředu zřídit konstrukce. Všechny kořeny ovocných stromů před výsadbou čerstvě zakrátíme. Řezná plocha musí být bílá, poškozené kořeny odstraníme. Řez při sázení: Ovocné stromy, s výjimkou ořešáků, se musí při sázení seříznout. Při řezu koruny ponecháme 3 - 5 dobře rozmístěných korunových výhonů a ty zakrátíme u jádrovin o 1/3 a u peckovin o 2/3 jejich původní délky asi ve stejné výši na vnější očko. Střední výhon ponecháme o něco delší. Všechny ostatní korunové výhony odstraníme až u kmene. U jednoletých šlechtěnců založíme korunku následovně. Zvolíme si tvar a tomu přizpůsobíme výšku budoucího kmínku (u zákrsku 40 - 60 cm, čtvrtkmene 80 - 110 cm, polokmene 130 - 150 cm a vysokokmene 170 - 190 cm). Terminální výhon zakrátíme tak, aby nám nad budoucím kmínkem zůstalo 5 - 6 oček. Z nich nám vyroste základ budoucí korunky. Ostatní očka pod nimi (tedy na místě budoucího kmínku) vyslepíme. Stromy se sázejí tak hluboko, aby místo očkování bylo těsně nad povrchem země. Kořeny zahrneme zeminou, pevně ji přišlápneme a rostlinu silně zalijeme. Zakrytím místa výsadby mulčovací kůrou zabráníme vysušování a příznivě tak ovlivníme růst. Světelné poměry: Ovoce potřebuje slunce, které se stará o aroma a obsah vitamínů, správnou vyzrálost, dobré vybarvení plodů a posiluje odolnost vůči strupovitosti - obávané chorobě jádrovin. Vřetenové zákrsky a stromkové bobuloviny potřebují vždy doplňkovou podporu.

Kresba: U vřetenových zákrsků jde kůl až do koruny. Pomocí kokosového provazu nebo speciálních umělohmotných pásků ho pak osmičkovým úvazkem připevníme na dvou místech ke stromu. Každý rok přezkoušíme pevnost úvazků a popř. je uvolníme.

Hrušním se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Potřebujete-li vytvořit oporu ke stromečku v nádobě, je nejlepším řešením umístit do nádoby 3 bambusky o něco větší než kmínek, které nahoře svážete. Vytvoříte tak stan, který je nejen praktický, ale i esteticky vypadá velice pěkně. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Hnojení: Pro stromky v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravého růstu, nádherné barvy, robustního vzrůstu a pravidelné plodnosti. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd.).

vysoko-, polo- a čtvrtkmeny 6 - 8 m, zákrsky 4 - 5 m, vřetenové zákrsky 2 - 3 m, vřetena (svislé kordóny) 1 - 1,5 m kordóny, palmety, ovocné stěny 3 - 5 m.